Jaký byl rok 1923?
Kolik toho nevíme! A kolik toho ještě vědět nebudeme! Naštěstí v tom nejsme sami. A naštěstí jsou lidé, kteří se snaží poznávat. A mezi nimi tací, kteří se o objevené s ostatními rádi podělí. Jedním z nich je pan Ivan Lefkovits, který přetavil svůj zájem o první léta existence Československa do prózy s názvem 1923, v níž - též za doprovodu tří desítek reprodukcí významných děl francouzského malířství, které tvoří jádro sbírek Národní galerie v Praze - přibližuje ohromné množství událostí, které se v onom roce staly a pár těch, které se stát mohly... Nebo je tomu naopak? Co my vlastně víme? Raději vezměte knihu 1923 do ruky a přesvědčete se sami!
Valerie a Valerie a týden divů
"Zbytečný jak fontána v dešti." Nebo to byla kašna? Nebo vodotrysk? Ať už to bylo jedno, druhé, nebo třetí, krk bych za to dal, že jsem toto sousloví četl kdysi v Nezvalově Valerii! Ale co je mi to platné, když ho teď ne a ne najít? Mám ho pustit z hlavy? Anebo hledat dál? Bez rozmýšení jsem sáhl po druhé možnosti a listoval a listoval, až jsem se doslal k docela jiné Valerii - k filmové povídce Ester Krumbachové. V tu chvíli jsem na déšť i kašnu zapomněl a rozhodl se smluvit si s oběma slečnami schůzku v jedné knize s názvem Valerie a týden divů.
Paměti kulisáka Andreje Kroba
Slyšeli jste někdy Andreje Kroba vyprávět? Jak svým nezaměnitelným jazykem, sytým jako uhel nebo tuš, kreslí kolem sebe obrazy lidí, situací, doby? Až má člověk pocit, že se nemůže hnout? A vlastně ani nechce, protože je mu v tom světe dobře? Protože ví, že na něj Andrej nic nehraje, takže to či ono je a bylo právě tak, jak to říká? Pokud ne, tak si ho zkuste poslechnout na stránkách knihy Paměti kulisáka.
