Josef Váchal
Takovej extravuřt ze Studeňan Z dopisů zasílaných Hubertu Haklovi mezi lety 1947 a 1951
Hubert Hakl byl jedním ze zákazníků Josefa Váchala. Nechal si od něj vyrýt exlibris, coby velkoobchodník s cukrovinkami ho několik let zásoboval perníkem, čokoládou, sušenkami a zákusky, a pak z Váchalova zorného pole jako mnozí jiní zmizel. Do dnešních dnů ono setkávání Mistra a jeho obdivovatele připomíná dochovaná knižní značka a Váchalovy dopisy, z nichž většinu se nám podařilo dohledat a připravit z nich tento "extravuřt".
- redakce a předmluva: Pavel Hájek
- jazyková redakce: Eva Lorencová
- grafická úprava: ateliér Marná Sláva
- písmo: Georgia, Zeppelin, Střešovická písmolijna Františka Štorma
- papír: Gmund Colors Matt Blue 200g (obálka), Amber Graphic 90g (knižní blok)
- tisk a vazba: H.R.G.
- koedice: Sbírka Viléma Trmala, Regionální muzeum v Litomyšli
- náklad: 500 kusů
„My jsme nádhernou, starou přes 80 roků almaru objevili, s fornýrou ořechovou navrch, jejížto jedna část dvéří už za podklad bramborám ve sklepě určena byla. Tož jsme ty brambory na jiná prkna přerovnali a ty výplně almarové ven ze sklepa vynesli, dadouce je vysušit řádně. Načež rozřezavše je dle potřeby, pěkných pár prkének ku rytí, ovšem že jen elektrickému jsme získali. Ovšem u moderních almar, kde ta vrchní dýha slabá jesti, bych nepochodil jako u této poctivé před 80 léty práce, kdy se dýhy značně tlustší dělaly. Já Vám zde mustr přikládám, na potvrzení svých slov. Pročež pro příště, kdyby náhodou telegraficky jste si zhotovení značky objednával, nediktujte: „Obratem, stop, exlibris, stop, dřevoryt, stop, Hakl,“ alébrž místo dřevoryt slovo almaroryt užijte, protože bude to totéž. Až holt zas se rozpracuji, příležitostně Vám nové otisky své ryjby do dřeva, almar i lidí pošlu.“
